Maluji pokoje a natírám i štíty v osmi metrech

Malovat uvnitř umí hodně lidí. S nátěry venku je to horší: okna, fasády a roubenky jsou práce ve výšce, často tam, kde se lešení postavit nedá a musí se ze žebříku. Do osmi nebo deseti metrů leze málokdo. Nahoře strávím i osm hodin denně, takže je to jiná práce než malování pokoje ze štaflí. Já natěračinu dělám stejně rád jako malování.

Pán z Hradce, který má chatu v Lomnici nad Popelkou, mi řekl, že kvůli nátěru štítů, fasády a oken obvolal šest firem. Malovat by mu přijel každý, natírat nikdo. Domluvili jsme se, jel jsem se na to podívat a štíty, fasádu i okna jsem mu natřel.

Uvnitř kromě běžného malování dělám i techniky, které se dnes vidí málo. Batiku, kdy se barva obtiskuje hadrem, a vzorový váleček jako ve starých domech. Ten jsem za celou dobu dělal asi třikrát, naposledy paní, která ho chtěla mít v pokoji stejně jako dřív. Dekorativní stěrky dělám na stěny, krby i schodiště.

Přes den jsem na zakázce, většinou do půl páté. Prohlídky nových zakázek si nechávám na pátek, abych přes týden mohl dělat jen rozdělanou práci. Když nezvednu telefon, jsem na žebříku nebo s válečkem v ruce a ozvu se po práci. Jezdím po Jičínsku, na Hradecko, Liberecko i k Mladé Boleslavi, po domluvě i dál.

Zakázky si fotím před a po. Na fotkách je vidět zakouřený, špinavý pokoj a pak ten samý pokoj čistě vymalovaný. Podle mé zkušenosti se lidé nejdřív podívají na fotky a teprve potom zavolají.

Všechny páry před a po